Evropská komise versus digitalizace

8. 6. 2016

Pokračující digitalizace mění nejen ekonomiku, ale také náš každodenní život již minimálně 20 let. Tento proces bude pokračovat i v dohledné budoucnosti. Tam, kde byla dříve digitalizace určena pouze pro specialisty na úzce vymezeném trhu, stala se nyní fenoménem ovlivňujícím všechny ekonomické i společenské oblasti. Tyto změny probíhají v rozsahu a tempem přinášejícím obrovské šance pro inovace, růst a tvorbu pracovním míst. Tato situace však nastoluje také politické otázky a je výzvou pro veřejnou správu, která vyžaduje koordinované kroky v rámci Evropské unie. Také z tohoto důvodu vydala Evropská komise již v roce 2010 tzv. Digitální agendu – program, jehož obecným cílem je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích. Na otázky Ing. Josefa Košťála odpovídala paní Anne-Marie Sassen, zástupkyně vedoucího oddělení Komplexní systémy a pokročilá výpočetní technika.

Jaká je role Evropské komise v iniciativě Průmysl 4.0, resp. IoT?

Evropská komise působí hned v několika oblastech Průmyslu 4.0 a Internetu věcí. Tou první je úroveň výzkumu. V souvislosti s horizontem 2020 mají evropské společnosti (firmy) možnost realizovat na tomto poli výzkumné, vývojové a inovační projekty. Existuje např. program Továrny budoucnosti nebo rozsáhlé pilotní projekty Internetu věcí.
Nezávisle na výzkumu vyvíjíme také aktivity vedoucí k zmapování současného stavu připravenosti evropského průmyslu na zavádění benefitů plynoucích z vývoje v oblasti Průmyslu 4.0 nebo Internetu věcí do praxe. Schopnost absorbovat digitální technologie bude pro evropský průmysl zásadní s ohledem na udržitelnost jeho konkurenceschopnosti a zachování výroby zboží a služeb v Evropě. Digitální transformace je velkou výzvou pro celý evropský průmysl. Mnoho zemí Evropské unie již podniká příslušné kroky na národní úrovni ve snaze tento trend včas uchopit a stimulovat jeho další vývoj – k nim patří i Česká republika. Aktivní přístup je velmi dobrá a užitečná strategie. Z pohledu celoevropského je však rovněž velmi důležité, aby tyto národní iniciativy navzájem spolupracovaly, vzájemně sdílely nabyté zkušenosti a získané poznatky, a nemusely tak objevovat již objevené. V tomto kontextu by také neměly vyvíjet řešení, která by byla použitelná jen na národní úrovni, protože v Průmyslu 4.0 V jsou hodnotové řetězce mezinárodně propojeny, a zahrnují tedy více zemí. Z toho vyplývá, že potřebujeme evropská nebo globální řešení. Kromě toho existují země, které nemají vlastní projekty typu Průmysl 4.0. Na evropské úrovni proto chceme garantovat spolupráci mezi národními iniciativami a přijmout další opatření, která mj. pomohou také firmám v těchto zemích bez definovaného plánu. Tato strategie však přinese potřebný rozsah, ze kterého bude profitovat celá Evropa. Za tímto účelem přijala Evropská komise 19. dubna 2016 soubor opatření o digitalizaci evropského průmyslu (Digitising European Industry).

Co přinese digitalizace ekonomiky a společnosti Evropské unii a co jednotlivým státům?
Internet a digitální technologie přetvářejí náš svět – ve všech oblastech života, na všech úrovních a v každém odvětví. Evropa se musí chopit digitální revoluce a otevřít digitální příležitosti pro lidi, průmysl a obchod. Jak? Využitím síly vnitřního trhu Evropské unie. Vytvoření jednotného digitálního trhu v rámci EU je jednou z hlavních priorit Evropské komise.

V současné době překážky on-line obchodu znamenají, že občané Evropské unie jsou ochuzováni o zboží a služby: pouze 15 % on-line obchodů je uskutečněno z jiné země Evropské unie. Internetové a začínající společnosti nemohou plně využívat výhod přibývajících on-line příležitostí: pouze 7 % malých a středních podniků prodává v zahraničí. Zatím ani podniky, ani vlády nedokážou zcela profitovat z digitálních nástrojů. Cílem jednotného digitálního trhu je odstranit tyto regulační bariéry a konečně se posunout dál od 28 národních trhů k jednomu společnému jednotnému trhu v rámci Evropské unie. Plně funkční jednotný digitální trh by mohl ročně napumpovat do evropské ekonomiky na 415 bilionů eur a vytvořit statisíce nových pracovních míst. 

Co to přinese velkým korporacím a jaký dopad to bude mít na malé a střední podniky a na občany?
Pro velké korporace to bude znamenat:

–              jasnější pravidla pro rozvoj na trhu s více než 500 milióny spotřebitelů,
–              vyrovnané šance pro konkurenční účastníky na trhu (tradiční hráči a nováčci),
–              veřejné investice a partnerství s průmyslem, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost,
–              lepší a bezpečnější využívání digitálních technologií, jako např. cloud computing (počítačové zpracování dat ve virtuálním úložišti) nebo big data (velký objem data), snížení rizik a nákladů,
–              standardizace a větší součinnost ve všech sektorech (jako např. v energetice, dopravě, zdravotnictví atd.) pro rychlejší vývoj výrobků a služeb, podpora inovací a snížení nákladů.

Pro malé a střední podniky to přinese:
–              jasnější pravidla pro přeshraniční prodej a rozšíření obchodu na trhu s více než 500 miliony spotřebitelů,
–              nižší náklady pro růst přeshraničního obchodu – nebude třeba přizpůsobovat spotřebitelská práva pro každou jednotlivou zemi, systém daně z přidané hodnoty bude lépe uzpůsoben pro malé podniky zabývající se elektronickým obchodováním,
–              více příležitostí s větším přístupem k obsahu, zboží a službám z ostatních zemí Evropské unie a více příležitostí pro spolupráci v nejrůznějších hodnotových řetězcích,
–              nižší ceny za doručovací služby.

Občanů to obecně přinese:
–              další možnosti volby s větším přístupem k obsahu, zboží a službám z ostatních zemí Evropské unie,
–              nižší ceny za doručovací služby,
–              více pracovních příležitostí a možností pro rozvoj vlastních digitálních dovedností.

Kdo budou vítězové a kdo poražení?
Těžko říci, nyní se nacházíme na samém začátku digitální transformace. Vítězi budou ty společnosti, které dokážou využít svých digitálních technologií ve svůj prospěch. Poraženými budou ti, kteří nebudou chtít rozumět ani umět používat digitální technologie. Nebudou dost pružní na to, aby dokázali efektivně vyrábět výrobky šité na míru přesně podle potřeb a přání zákazníků.

Jak se změní trh práce v rámci EU touto digitalizací?

Trh práce se nepochybně změní. Toto je již nyní docela dobře vidět např. v bankovním sektoru. Od doby, co si zákazníci přes elektronické bankovnictví vyřizují velké množství transakcí sami, nejsou již některé pracovní pozice v bance nutné. Také ve výrobě převezmou některé práce roboty. Nicméně současně se budou vytvářet nová pracovní místa, jako např. pro programování robotů nebo pro řešení problémů, které robot sám nedokáže vyřešit. Jisté je jedno: Potřebujeme více informací z kvalifikovaného výzkumu o tom, zda budou pracovní místa spíše vznikat, nebo zanikat. V minulosti však není znám žádný relevantní varovný indikátor, který by dával důvod k velkým starostem. První průmyslová revoluce vzbuzovala také u mnohých existenční obavy, přesto přinesla v dlouhodobém horizontu miliony pracovních míst. Proč by tedy měla být čtvrtá průmyslová revoluce jiná? Ano, některá pracovní místa zaniknou, ale jiná budou vytvořena. V každém případě však bude třeba vyškolit pracovníky na nezbytnou úroveň digitální zručnosti, abychom byli připraveni na digitální budoucnost.

 Jak je EU připravena pro „totální“ digitalizaci ekonomiky a společnosti?
Toto je velmi těžká otázka. Evropská unie je připravena velmi dobře, ale změny přicházejí tak rychle, že je třeba být neustále ve střehu. Je třeba zajistit, aby se průmysl stal díky digitalizaci efektivnějším a konkurenceschopnějším. Teprve pak budeme moci udržet továrny v Evropě a současně také získáme schopnost úspěšně čelit budoucím výzvám. 

Existují nějaká kritéria hodnocení této připravenosti? Pokud ano, jak podle Vašeho názoru splňuje tato kritéria ČR.
Česká republika je v této souvislosti v relativně dobrém stavu. Současný stav digitalizace je zde těsně pod průměrem Evropské unie, a Česká republika tedy patří mezi průmyslově vyspělé země. Iniciativa Průmysl 4.0 se tady rozběhla velmi brzy a pomůže podnikům v jejich digitální transformaci.

Jaká je představa implementace a fungování digitalizované Evropy?
Těžko si lze představit, jak to přesně bude fungovat. Před zavedením internetu také asi nikdo netušil, jak se dají vyhledávat informace na webu, jak přes internet uspořádat videokonference atd. Stejné to bude také s Průmyslem 4.0.

 Je stanoven nějaký časový horizont pro digitalizovanou Evropu?
Vše, co nyní víme, je skutečnost, že se nacházíme na samém počátku této digitalizace. Je tedy skutečně těžké předpovídat, kam až to povede a kdy to skončí.


Scroll to Top